Tento týden jsem se rozhodl trochu vybočit z rutiny, a místo rubriky “Spoluhráči” Vám náš web nabídne opravdu zajímavý rozhovor s jedním z největších fanoušků našeho A týmu. Jak už úvodní fotografie napovídá, tímto fanouškem je Adam Michalčík, který byl tak ochotný a udělal si čas zodpovědět mé všetečné dotazy.

Ahoj, Adame děkuju, že si svolil k tomuto rozhovoru. Myslím, že tě bezesporu lze řadit mezi největší fanoušky Sk Moravanu Oldřišov. Jako první bych se zeptal, čím to, že si se stal opravdovým fanouškem? Jsi skoro na každém domácím zápase, a často jezdíš i na venkovní utkání. Ptám se, protože znám spoustu tvých vrstevníků, kteří sice hráli za Oldřišov, ale zápasy tolik nenavštěvují, a když ano tak určitě nejsou fanoušci, ale spíše diváci.

Fotbal mám rád!! Navíc je to u nás v Oldřišově vlastně jediné vyžití! A jsem patriot. Fandím Moravanu, vždyť je přece náš 🙂 Kdysi, jako malý kluk, jsem hrál kromě fotbalu i hokejbal. Byl jsem v bráně a strašně jsem to prožíval. Byl jsem moc rád, když mi fanoušci fandili. Hodně mě to hnalo dopředu. Nechtěl jsem je zklamat! Nabíjelo mě to. Myslím, že to pomáhá i našim fotbalistům. Na domácí zápasy chodí docela dost lidí, ale právě na těch venkovních je potřeba fandit ještě mnohem víc! Vždyť je to v prostředí soupeře! Tam, kde je většina těch, co fandí soupeři. O to víc je třeba kluky povzbudit. Snad jsou za to rádi.

Jaký vůbec jsi typ fanouška? Jsi jeden z těch, co dokážou podpořit svůj tým, i když se nedaří? Nebo v takových chvílích spíše nadáváš a kritizuješ?

Nekritizuji. To si piš, že jsem někdy taky pěkně naštvaný, když prohrávají. Ale vždycky není posvícení. Rozdíl je, jestli je soupeř opravdu o mnoho lepší a nedá se prostě nic dělat, nebo se nedaří. Prostě si to člověk mimo hřiště představuje jinak, než se to pak hraje. Nebo hráči nezvolí právě tu nejlepší strategii, ale ono se nám to na lavičce mluví! V každém případě jim fandím vždycky! Nic se nesmí vzdát. I prohra musí nakopnout k lepším výkonům. Je třeba poučit se z chyb a jít dál, ale tak je to nejen u fotbalu. Dost často po zápase rozebíráme hru přímo s hráči. Je to zajímavé vidět situaci i z druhé strany! Pokaždé, když mám možnost, zápas oslavíme, je -li vítězný, o to je oslava lepší. A dražší, párkrát to už bylo i „na sekyru“!

Co vůbec říkáš na fandění při domácích zápasech? Myslíš, že hráči mají dostatečnou podporu od domácích příznivců?

Pokud se jedná o účast fanoušků na zápasech, tak to na Oldřišov docela ujde. Pokud jde o povzbuzování, tak je to hodně slabé! Občas výkřik do tmy a jen náš FAN CLUB (já, Erki a buben, a občas i moje babička, která je agresivní na hostující hráče i fanoušky, takový náš chuligán na tribuně)! Zakřičet po hráči umí každý. Vyhecovat celé mužstvo málokdo! Všude se ale najde pár těch kritiků, kteří hrají fotbal hlavně u stolu, u sklenice piva. Měl by si to každý zkusit. Možná by stačilo jedno kolečko okolo hřiště.

Co říkáš, na proslulou lajnu diváků vedle hospody? Na té straně to dokáže „schytat“ jak pomezní, hostující hráči, tak často i domácí, když se nedaří.

Někdy se stane, že tam stojím taky, ale nikdy nekritizuji vlastní hráče. Já jsem ten, který hráče hecuje a nedeptá je! Když už po někom křičím, tak je to většinou rozhodčí! Stalo se, že už jsem se párkrát hádal i s vlastními fanoušky. Pokud se týká pomezních, tak jim to určitě nezávidím. I když mává rovinu, tak je to stejně špatně, pokud Oldřišov nevede! A tak by to asi být nemělo!

 

Oldřišovské A mužstvo je po 17. kole na desátém místě, jak hodnotíš toto postavení? Je to pro tebe úspěch nebo zklamání?

Na to, jak to vypadalo na začátku, jsem nadmíru spokojen! Desáté místo je fér.

Oldřišov se zvedl zejména po výměně trenéra. Co říkáš na to, že od postupu do krajského přeboru (2007/2008), se u našeho týmy, vystřídali již čtyři trenéři (Jan Bořucký, Miroslav Mikolajský, Jaroslav Samson, a současný trenér Roman Bořucký)?

Ono je to těžké. I z historie vidíme, že to mnohdy není jen o sportovních schopnostech trenéra. Určitě je výhodou, když je trenér fotbalista. A ještě větší výhodou je, když je to PAN fotbalista, jako je Peloš (Roman Bořucký)! Třeba už ne aktivní, ale prostě tělem i duší. A to Roman bezesporu je. Navíc to byl vždy výborný hráč a velká opora týmu. Nikdo mu to nemůže upřít a nikdo mu nemůže říct, to se ti to „kecá“! On opravdu fotbal umí a vždy uměl! Myslím, že má i autoritu, že ho hráči prostě berou! Důležité je, že má respekt, a že se jim prostě daří, vyhrávají, a tak jsou tam, kde jsou. Věřme tomu, že takový jaký byl fotbalista,  je i trenér!

Pod jakým trenérem hrál podle tebe Oldřišov nejlepší fotbal? Neboť nejsi hráč, neočekávám od tebe žádné diplomatické vyhýbavé odpovědi.

Na to se také nedá jednoznačně odpovědět. Pro mě je zatím největším úspěchem postup do krajského přeboru, a to se Moravanu podařilo pod vedením trenéra Jendy Bořuckého! Ale otázka je, co je lepší? Být v 1. A třídě na špici, nebo hrát krajský přebor, kde už hrají takřka profesionálové, ale být někde uprostřed? Asi je nejdůležitější hrát fotbal, na který se hezky kouká, odkud jde člověk i z prohraného zápasu spokojený.

Já si myslím, že je rozhodně lepší hrát krajský přebor, i když nejsme na špici. Jsem docela hrdý na to, že tak malá vesnice jako Oldřišov hraje tak vysoko, a i přesto dokáže být rovnocenným soupeřem daleko větších obcí či dokonce měst. Myslíš si ale, že se dá v krajském přeboru dlouhodobě udržet?

Jsem přesvědčený o tom, že herně na udržení v krajském přeboru Oldřišov určitě má, ale bohužel, v kraji jsou velmi důležité také finance. A ty v Oldřišově momentálně chybí! Všichni víme, že hráči hrají za “párek a pivo”!!! Důležité jsou i peníze pro rozhodčí na to, aby pískali rovinu! Například ve Frýdlantě jsou až na prvním místě. Ale i přesto všechno věřím, že krajský přebor udržíme a výsledky budou minimálně dostačující.

 

Vypadá to, že Oldřišov přišel přes zimní přestávku o dvě velké opory, Patrika a Jana Žídka. Že je to velká ztráta, není třeba rozebírat, jaký si ale myslíš, že to bude mít dopad na výsledky? Očekáváš výrazný pokles tabulkou? A kdo si myslíš, že by mohl tyto dva důležité hráče nahradit ze současného kádru?

Nechci být špatným prorokem a chci věřit a věřím, že chuť mladých hráčů prosadit se, alespoň trochu tuto obrovskou ztrátu vyrovná, a v tabulce o moc neklesneme. Za Patrika bych viděl Vladana Gračanina a za Hanyse náhrada zatím v Oldřišově, bohužel není!

Když tedy náhradu nevidíš, jak bys to vyřešil ty? Zkus se na chvíli vžít do role trenéra, a postav tvou nejsilnější základní sestavu.

Co se sestavy týče, je to složité, ale nejvíc by se mi to líbilo asi takhle:

Aleš Michalčík

Jadrný V. Ulička Hartoš Blahetka

Gračanin Pardy Utěšený Jadrný M.

Šamárek Wícha

A jako žolíka bych na střídačku posadil sebe 🙂 Abych si užil své tři minuty slávy, víc bych na tom hřišti totiž neudýchal 😀

Však sám si za Oldřišov nastupoval v mládežnických kategoriích. Pamatuju si, že si byl jeden z mála leváků, a ta tvá levačka určitě nebyla špatná, právě naopak. Jak to, že si s fotbalem skončil?

Děkuji za kompliment, potěšilo mě to od tebe! Ale to je už dávno. Proč jsem skončil? No, na to se odpovídá docela těžko. Asi jsem se cítil nedoceněný? Asi jsem nechtěl jen sedět na lavičce? Asi jsem necítil podporu trenéra? Nevím! A možná je to i tím, že jsem lev a nerad prohrávám 🙂 Ale jinak jsem s fotbalovou kariérou spokojený, skončil jsem na vrcholu, věděl jsem, že víc nedokážu 😀 Dal jsem se na dráhu fanouška a Oldřišov je moje srdeční záležitost.

A co říkáš na současné mladé hráče, kteří začínají nastupovat za A tým (O. Hanke, L. Samek)? Dlouho se, žádný odchovanec naplno do „Ačka“ neprosadil (naposled nejspíše V. Jadrný, což je opravdu dlouhá doba), myslíš, že tito hráči se prosadí? Přece jenom, Oldřišov sleduješ již dlouho, tak bys to mohl objektivně posoudit.

Určitě je super, když má tým vlastní kvalitní hráče. Luis se bohužel zranil, tak uvidíme, jak to bude na jaře. Jinak se mi jako fotbalista líbí, jen potřebuje víc pojíst a nabrat sílu. A co se týče Lukáše, tak mám z toho kluka dobrý pocit. Roste fotbalově dost rychle, snad jen jeho přístup k fotbalu není zrovna top! Ale to je asi věkem. Občas, před zápasem Áčka, sleduji i dorost a tam je na hřišti pánem on! Každopádně mladíkům přeji mnoho úspěchů a chuť vyhrávat a bojovat za Oldřišov!

Na závěr rozhovoru se nejde nezeptat, s jakým umístěním bys byl spokojený na konci sezóny?

No jasně, že s prvním místem by se domů šlo nejveseleji! Ale to si asi ještě musíme počkat. Myslím, že když budeme někde ve středu tabulky, bude to mezi těmito soupeři velký úspěch! To budeme všichni rádi. Jak už jsme zmiňovali odchod Žídků, tak to moc jednoduché nebude! Ale samozřejmě to není jen o dvou hráčích, tým nejsou jen dva hráči!

A poslední otázka, co říkáš na tento web skmo.cz? Sleduješ jej pravidelně? Jestli máš nějaké výtky či nápady, máš teď prostor.

Jasně, že sleduju. Je to super! Moc fajn, že má člověk možnost kouknout se do historie, do archívu, na fotografie. Můžeme diskutovat, vyjadřovat se, remcat. V době elektronické komunikace je to dobrý nápad! Fandím vám a přeji, abyste mohli psát co nejpříjemnější informace, a aby tyto stránky měly stále víc a víc návštěvníků! No a zlepšovat jde stále něco! Soutěže, ankety, životopisy, medailonky hráčů od nejstaršího k nejmladšímu, fanoušci a třeba i fanynky, ať se to trochu zněžní a líp se na to kouká 🙂 Pokud vám budu moci nějak pomoct, udělám to rád. Je mi ctí, že jsem mohl jako první fanoušek odpovídat na tvé otázky!

A já ještě jednou děkuju za tvou ochotu.

Tags: adam, michalcik, rozhovor